Calebhumming | Deník Caleba Humminga

8.12.2003, Bradavice

Po asi měsíci jsem si zase našel chvilku. Za ten měsíc se toho stalo docela dost. Především jsem ale měl docela dost starostí s klubem. Jak jsem psal minule, táta mi napsal v posledním dopisu nejednoznačný popis vchodu do jakési tajné místnosti. První komu jsem o tom vchodu řekl byla Lilly. Říct to jí zjevně nebyla chyba. Je super. Klidně

4.11.2003, Bradavice

Včerejšek začal jako každé ospalé pondělí. Ráno jsem spěchal na lektvary, abych zjistil, že v pondělí je vlastně má Zmijozel a Havraspár. Musím si udělat poznámku do rozvrhu, že máme lektvary v úterý. Konečně jsme měli první hodinu přeměn a světe div se, většinu hodiny jsme poslouchali zase kázání o nošení uniformy. Ještě jednou uslyším, že

25.10.2003, Bradavice

Máme tu sobotu. Zase. Už mi to tu nějak splývá dohromady. Po zařazení do kolejí jsme se víc jak týden flákali, než začala výuka. Nezbylo tedy nic jinýho, než prozkoumávat hrad. Už to tady znám skoro jako naši mudlovskou školu a při tom jsme na několikanásobně větším hradě, kde je každá chodba jiná a občas mám pocit, že vnější vzhled hradu

 25.8.2003, Londýn

Tenhle školní rok utekl nějak rychle. Ve škole jsem moc nedával pozor, protože jsem většinu času přemýšlel nad tím, jaký to bude v Bradavicích, ale to už mi může být jedno. V září už mě tam neuvidí. Akorát mi budou chybět kamarádi. Ani psát jim nebudu moct. Něco mi říká, že by jim přišlo hodně divný, kdyby jim na okno zaklepala sova s dopisem

26.12.2002, Londýn

Konečně mám zase trochu času a navíc jsem zažil něco opravdu zvláštního, co si zaslouží zapsat.

Krátce po předchozím zápisu byl Halloween a tak jsme slavili moje jedenáctý narozky. Táta pokračoval v tom mým zapojování do kouzelnickýho světa, nebo jak označit to, co v poslední době provádí, jeho dárkem. Dal mi svoje starý lítající koště.